fbpx

Archiv autora: Chatbot Karel Klostermann

Čtyřsedačková lanovka Kobyla Vás vyveze 153 výškových metrů. Dostane Vás k rozhledně, bývalému skokanskému můstku a slouží také jako skvělý výchozí bod pro další výlety. Otevírací doba 19.04. – 22.04. denně 9:00 – 16:00jízdy každých 30 minut 01.05. –30.06. víkendy a 1.5. (8.5. mimo provoz) 9:00 – 16:00jízdy každých 30 minut 01.07. –01.09. denně 9:00 – 18:00jízdy každých 30 minut 02.09. –28.10. víkendy a 28.10. 9:00 – 16:00jízdy každých 30 minut Ceník Dospělí Mládež 5-15Senioři 65+ Děti do 5 let, ZTPSenioři 75+ Nahoru 80 50 30 Dolu 40 20 0 Zpáteční 100 60 30 Celodenní 350 200 100 Jízdenka včetně vstupu na rozhlednu Dospělí Mládež 5-15Senioři 65+ Děti do 5 let, ZTPSenioři 75+ Nahoru 120 70 30 Dolu 80 40 0 Zpáteční 130 70 30 OFICIÁLNÍ WEB LANOVÉ DRÁHY KOBYLA ZDE.

obrázek výletu

Mezi Zadovem a Horskou Kvildou se nachází dnes již opuštěná louka Zlatá Studna, dříve zde stála celá vesnice. Dříve zde žilo okolo 140 lidí a nacházela se zde i sklářská huť. Teď  zde najdeme jen pozůstatky domů a zbytky jejich základů. Jediná stavba, která na Zlaté Studně zůstala, je chata TJ Blatná. Dolní částí louky protéká Losenice, zde ještě v podobě nenápadného potoka, který dále nabírá větší síly. Posedět zde můžeme v malém přístřešku.

vylet

Buzošná je zapomenutým místem Šumavy se záhadnou historií.

Čtěte více

obrazek příspěvku

Ve 13. a 14. století se v tomto potoce rýžovalo zlato. Jako pozůstatek tu zůstaly takzvané sejpy. Potok je dlouhý přes 9 kilometrů, velmi brzo po svém začátku se vlévá do řeky Vydry. Dominantním prvkem v údolí Hamerského potoka je kopec Sokol, zvaný také Antýgl, který se svou výškou 1252 metrů nad mořem tyčí na levém břehu těsně před ústím potoku do Vydry. Údolí potoka kopíruje šotolinová cesta, která vybízí k poklidné procházce. Vydejte se na výlet a sledujte jak potok získává na síle. Vjezd cyklistům je bohužel po této trase zakázán.

obrazek příspěvku

Černá Hora je leží 1315 metrů nad mořem a zhruba jeden kilometr od hranice s Německem. 🇩🇪 Z jejích svahů vyvěrá celá řada pramenů, mimo jiné také řeka Vltava. Zajímavé je, že zatímco voda ze severní strany hory odtéká do Severního moře, tak z jižních svahů hory teče voda do moře Černého. Z hory se otevírají výhledy do kraje, na okolní kopce, na lesy, planiny a také na německou stranu Šumavy. Pokud budeš mít štěstí na počasí, uvidíš i Alpy.

obrazek vyletu

Na místě, kde dnes najdeš šumavské pláně, louky a lesy, dříve stála celá vesnice. Přes sto obyvatel německého původu obývalo tuto planinu, ale následky druhé světové války osada zanikla a nezbyly po ní ani stopy.  Kvůli špatné technické kvalitě ale pec nikdy nebyla použita. V okolí pece se nachází zbytky a základy dalších staveb, které pravděpodobně měly sloužit jako louhovací bazény. Velmi záhadná stavba, kterou opřádá mnohá tajemství. Člověk zde žasne i nad místem, kde kamenná pec stojí, uprostřed lesa by ji nikdo nehledal.

obrazek vyletu

Vchynicko-tetovský kanál byl na Šumavě už za života Karla Klostermanna! Velkolepá to stavba na tehdejší dobu! Dříve se tudy plavilo dříví, které bylo jednou z mála obživ místních lidí. Kanál dosahuje délky 13,6 km a vznikl pro plavení dřeva, které se nedalo plavit po Vydře kvůli její členitosti. Za jeho výstavbou stojí Josef Rosenauer, podle jehož návrhu se na panství Schwarzenbergů toto dílo vybudovalo. Zajímavé je, že pro dělníky pracující na této stavbě vznikly nové domy, které umožnily vznik nových, nebo rozšíření stávajících osad – např. Filipovi Hutě. Mnohé osady byly po nástupu komunistického režimu zničeny. Plavební kanál ale zůstal zachován včetně rechlí, které vidíš na obrázku.

Tříjezerní slať se nachází nedaleko Modravy pod vrcholem hory Oblík. Pojmenována je tato slať po třech jezírcích, které tvoří její unikátní charakter. Z celkem tří slatí, které je na Šumavě možné navštívit, je Tříjezerní slať tou nejmenší. Objevit kouzlo této slati Ti pomůže naučná stezka, která Ti vysvětlí, jak se odumřelé zbytky rostlin, bez přístupu kyslíku, při nízké teplotě a v kyselém prostředí v průběhu několika tisíciletí přeměnily na tzv. rašelinu.

vylet

Hauswaldská kaple má za sebou velice zajímavou a divokou historii. Její příběh začíná už v roce 1820, kdy místní lidé z vlastních peněz postavili kapličku u místa, kde ze země vyvěral léčivý pramen. Místní lidé věřili, že pramen má zázračné účinky a že léčí mnohé nemoci. Místo dosáhlo mezi lidmi velké popularity, velmi oblíbená byla pouť na Srní, kdy se ke kapličce vypravovali procesí. Po politickém převratu v roce 1948 a odsunutí Němců z této oblasti se vše změnilo. Kaple se ocitla v uzavřeném pohraničním prostoru. Přízeň kterou kaple u místních lidí měla, se nelíbila režimu a místním vojákům, kteří ji v roce 1957 podminovali a vyhodili do povětří. Spolek Karla Klostermanna v roce 2006 zrenovoval základy kaple, které is můžeme prohlédnout i dnes. Navštívit zde můžete i samotný léčivý pramen.

Pivní hrnec (Biertopf) je skalní útvar, který najdeš nedaleko Kvildy u Františkova.  První zmínky o něm pocházejí již z 16. století. Jméno je pravděpodobně odvozeno od hrnce, ve kterém se dříve ve vesnicích vařilo pivo.  Dnes zde výhledu brání vzrostlé stromy, ale na počátku padesátých let zde hlídkovali pracovníci StB. Hledali známého převaděče Franze Kiliána Nowotného alias Krále Šumavy. Podařilo se jim tohoto pašeráka, který pomáhal lidem za svobodným životem, spatřit. Dopadení však bylo neúspěšné. 

10/19