fbpx

Výstup na Plechý

Výstup na Plechý

11.8. 2019 – Neděle, předpověď počasí špatná, takže hurá na výlet. A rovnou tam, kde je předpověd počasí zakázaným slovem a nikoho nezajímá. Směr Strážný, Haidmühle, až na parkoviště pod Třístoličníkem. Tady nikdy nebylo ošklivě, ačkoliv jsme neviděli třeba ani na metr.

Již od Boubína bylo jasné, že nahoře není vidět na krok. Vrcholky hraniční stezky byly schované v mracích a mlze. V pořádku.

Ihned po prvních metrech se zastavujeme s tím, že slyším zvuk dron. Houby dron, je to vrtulník a přistává přímo u vrcholku Třístoličníku.
Snad se nic vážného nestalo, kdyby někdo byl hodně zvědavý tak přidáváme odkaz a buďte na svých cestách opatrní!

Viditelnost je super, světlo taky a vzduch je ideální. Takže ani Anna nefuní, neremcá a nasazuje celkem zajímavé tempo. Super!

Projekt Fotíme Šumavu oslaví v listpadu tři roky od svého vzniku, my spolu trajdáme Šumavou už skoro pět let, přesto jsme na Plechý nikdy nevystoupali. Naše představa byla taková, že to je vlastně placka a výhled není nikterak zajímavý.

Již od začátku se naše představy dost lišily od reality. Skvělá stezka, střídání všech ročních období, užasná místa a momenty. Opravdová Šumava, občas nějaký ten „real“ turista, což potěší. Užívali jsme si každý krok čistou Šumavou, na které je na první pohled vidět, jak se krásně obnovuje a vzkvétá. Žádný odpadek, 100% nature :)))

Zhruba po 2,5 kilometrech se za námi začala na nebi tvořit jakási tma. Přiznáváme, měli jsme trošku strach, už jsme přemýšleli, kam utéct nebo se schovat. Ale tady jednoduše není kam. Brzy nás to dohnalo. Byl to mrak! Chvíli jsme šli regulérně v mraku. Takže relativně vysoká vlhkost, ochlazení a o to větší podívaná. První větší skupinu lidí jsme potkali na Trojmezí, kam jsme přišli společně s panem mrakem po necelé hodince.

Mohli jsme tedy tímto naší dovolenou považovat za úspěšnou, byli jsme totiž ve třech státech najednou! Komu se to povede, žejo.

V závěrečeném stoupání na Plechý jsme předběhli pár důchodců a u samotného kříže v 1378m.n.m. jsme byli sami! Teda s panem mrakem, ikdyž ten se za pár minut pakoval směrem na Modravu, kde se parádně vypršel.

V tu chvíli jsme se nestačili divit. Najednou výhled na celou Šumavu. Magická krajina se vším všudy, pohled na Lipno, atmosféra jak na Mt. Everestu. Hustý! Ve 26 letech jsem jako rodák ze Šumavy poprvé na jejím nejvyšším bodě. Ostuda vs. radost.
Na vrcholu jsem oprášil na první slečně svou Němčinu a poprosil ji, zda by nás nemohla vyfotit. Kupovidu to zvládla na jedničku. Jsme zvyklí, že většinou na fotce nemáme třeba hlavy, nebo jiné časti těla. Nebo je zaostřeno na pozadí a my jsme rozmazaní…

Jdeme dále, chceme se dostat na tu známou vyhlídku na Plešné jezero. Na ceduli píší, že cesta je na vlastní nebezpečí. Nepřijde mi ani tak náročná, avšak nikde ani noha. Skvělý! Po deseti minutách skákání po kamenech přicházíme na tzv. Kučerovu vyhlídku.

Masakr místo! 326854 fotek, 6741 videí. Byl jsem poslední dobou ve stavu, kdy jsem si říkal, že už jsem byl fakt všude a nemá mě co překvapit. Tohle byla dobrá facka! Jedno z top míst na Šumavě!
Tak a hurá na Stifterův památník. Jezerní stěna nás opravdu dostává. Navíc s tím počasím, které tu dnes panuje, vytváří dechberoucí atmosféru. Neustále se něco děje a mění.

U památníku potkáváme dalších pár lidí, dohromady na celých 7,5km zrhuba deset, což je přijatelný počet turistů.

Rozhodli jsme se, že cestu zpět k autu dáme v rekordním čase, šlapeme do toho co se dá. Samozřejmě, že k jezeru už jsme nescházeli, když jsme ho viděli jako na dlani, navíc ten kopec zpět prostě stoupat nechceš.
Cesta ubíhá, valíme to v tempu 11 minut na kilometr a jak se tak blížíme na místo, kde nás poprvé dohnal mrak, tak před námi vidíme, jak nás pan mrak zase chce doprovodit až k autu. Tentokrát to bylo i s lehkou přeháňkou, alespoň jsme mohli vyzkoušet naše nové pláštěnky ze Sportisima za 35kč ve stylu „Černobyl“. V autě sedíme zrhuba po hodině a deseti minutách a plní zážitků odjíždíme domů.

Grafit jsme žádný nenašli. Byl to super výlet! Možná sem naplánujeme nějakou společnou túru i s vámi, o tom však někdy jindy.

Kdyby někdo chtěl ihned, tak naše trasa byla z těch jednodušších. Dojeli jsme autem na parkoviště pod Třístoličník (přes Strážný a obec Haidmühle). Z Třístoličníku jsme šli po hraniční stezce značené červěně směrem na Trojmezí, odtamtu stále rovně na Plechý a z nejvýššího vrcholu Šumavy jsme sešli na Kučerovu vyhlídku a Stifterův památník. Cesta zpět byla stejná.

A klasicky, kdo dočetl až sem, může si pustit video za odměnu. Dát odběr, lajčík, komentář a znáš to, jak to v youtuberském světě chodí!


Díky za pozornost,

Martin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *